15. neděle v mezidobí (12. 7. 2026)
Milé sestry a bratři,
dnes slavíme 15. nedělí v mezidobí.Během týdne budeme slavit:- středa, 15. července, Sv. Bonaventury z Bagnoregia, biskupa a učitele církve- čtvrtek, 16. července, Panny Marie KarmelskéPříští neděli, 19. července, budeme slavit 16. neděli v mezidobíMešní intenceJsou přijímány mešní intence na druhou polovinu roku, včetně celoročních proseb.Program o prázdnináchMše svaté: pondělí, úterý, středa: jen v 7.00 hod.čtvrtek, pátek, sobota: jen v 17.00 hod.13. července (pondělí) – Fatimský večer – mše sv. v 7.00 a 17.00 hod.
15. srpna (sobota) – Poutní den – mše sv. v 7.00 a 17.00 hod. neděle zůstávají beze změnZpověď: pátek od 15.00 do 17.00 hod.Výstav Nejsvětější svátosti: pátek od 15.00 do 17.00 hod.Pobožnosti: během prázdnin se nekonají Kancelář: pouze v pondělí od 9.30 do 11.00 hod.
Embedded Files
Maria v kuchyni.Ne v čele stolu, ne mezi hosty, ne v záři světel. V kuchyni.Nebyla pozvána, ale tam byla. V místě, které nikdo nevidí. V místě, kde se rodí ticho služby.A právě tam poznala, že „nemají víno“. Tam, kde se rodí pozornost, která vidí dřív než ostatní.Úrodná země není ta, která se pyšní. Úrodná země je ta, kde zrno nejprve ztrácí svůj tvar. Kde se rozpadá, kde trpí, kde hnije a pomalu mizí.A přece právě tam začíná nový život.Tak často říkáme: „Já tu jen hniju.“V práci, která nás tíží. V rodině, která se nedaří. V chudobě, která bolí. V bezmoci, která se vleče.Ale Bůh taková zrna zalévá. Ne jemně — někdy přímo průtrží milosti. Kapky, které padají jako slzy, a přece dávají růst.Kristus je také zrnem. (Ne jen naše "dobré" plány a sny.) Zrnem vrženým do země, do prachu, do bláta, do hnoje naší civilizace.Mnozí Ho odmítli. Jsou jako široká cesta, která vede do prázdna.Jsou tvrdí jako skála, zamotaní do starostí, a jako trní zraňují sebe i druhé.Ale úrodná země je ta poslední. Ta, kterou si nevybíráme. Ta, kterou přehlížíme.Ježíš však říká: poslední budou první. Chudí dostanou království. Celník vzadu v chrámě je vyslyšen, a ne dokonalý farizej. Lazar za branou najednou sedí na Abrahamově klíně. Vdova s dvěma halíři je tou největší hvězdou v chrámě. Nejmenší stádečko je Božím stádem vyvoleným.Bůh si nevybral pyramidy ani Kapitol. Nezvolil si sloupy Athén ani zikkuraty Babylonu. Vybral si vystrašené otroky, kteří na ramenou nesli akáciovou schránku — Archu úmluvy. A řekl jim: „Ze všech národů jste nejmenší.“ Pavel, největší učitel národů, o sobě říká: „Jsem nejmenší ze všech křesťanů.“ A David? O něm říká jeho otec: „Zůstal ještě nejmenší, pase ovce.“U Boha není velikost v tom, co je vidět. U Boha má cenu i to nejmenší zrníčko, které tiše padá do země a čeká na déšť milosti.
Page updated
Report abuse